Pinus sylvestris
Dřevina má oranžově hnědé jádro a širší žlutou běl. Má výrazné letokruhy, a tedy i značný rozdíl v hustotě a tvrdosti jarních a letních letokruhů. Přirozený lesk je způsobený vysokým obsahem pryskyřice. Borovice přírodně vysušená má hmotnost asi 490 kg/m3.
Poskytuje vynikající pružné, lehké, měkké a velmi trvanlivé pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Dobře se obrábí, má však ze všech jehličnanů největší suky, které jsou většinou dobře srostlé s okolím.
Je snadno štípatelné, ale nedosahuje v tomto ohledu smrku, jedle nebo modřínu. Díky vysokému obsahu pryskyřice, je trvanlivé ve vodě, poněkud méně již na suchu a při střídání sucha a vlhka.
Borovice má téměř všetranné využití a zvláště se uplatňuje tam, kde se požaduje odolnost vůči povětrnostním vlivům a hnilobě. Používá se na výdřevu v dolech na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí, kuchyňského nábytku, oken a dveří. Vynikající je i jako palivo. Vzhled a dobrá opracovatelnost dovolují i řezbářské zpracování.
Je výborným palivem, srovnatelným s dubem a bukem.
Pryskyřice je zdrojem terpenických látek, silice je fytoncidní.
Borovice je velmi náchylná na zamodrání, doporučuje se rychlé uložení do hrání a účinné proudění vzduchu v zastřešených hráních.
Pseudotsuga menziesii
Botanicky blízká jedli, má však šedohnědé až červenohnědé jádro a slabě nažloutlou běl. Obsahuje pryskyřici, dřevo však je rovněž bez lesku. Ostatními vlastnostmi se od smrku liší jen nepatrně. Upotřebení je stejné jako u smrku.
Její dřevo se široce využívá: pro výrobu nábytku, na výrobu překližek, jako stavební materiál pro stavbu domů, v dolech na výdřevu, na výrobu železničních pražců, na podvodní konstrukce aj.
V USA a v Kanadě je též oblíbeným vánočním stromkem. V Česku je využívána zejména jako okrasný strom v parcích. Lesnické využití je minimální, douglaska tvoří jen necelé 0,2 % z lesní plochy.
V Německu, kde její podíl přesahuje 2 %, je o její dřevo velký zájem a jeho cena je cca o 20 % vyšší než cena smrkového dřeva. Navíc by bylo možné s ohledem na vysokou produkci užívat douglasku (spolu s vrbami a topoly) i v rámci pěstování rychle rostoucích dřevin na energetické využití biomasy.
Pěstování douglasky a ochrana starších jedinců (např. jako památné stromy) s obvodem kmene nad 3 m však naráží na odpor některých orgánů ochrany přírody, neboť jde o nepůvodní dřevinu ve smyslu zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mezi památnými stromy je tak pouze 14 položek douglasky.
Abies alba
Nemá barevně odlišené jádro. Dřevo je šedobílé, někdy i narůžovělé. Anatomickou stavbou, barvou i většinou vlastností se podobá smrku, proto může dojít i k záměně. Jedlové dřevo však nedosahuje jakosti dřeva smrkového, nemá pryskyřici, a proto je méně trvanlivé a bez lesku. Suky vypadávají a zahnívají, častěji se vyskytuje odlupčivost letokruhů. Při obrábění je plocha dřeva méně hladká (chlupatí).
Použití jedlového dřeva je podobné jako u smrku. Dřevo bylo používáno k vodním stavbám, dále jako stavební dříví, k výrobě šindelů, sudů apod.
Jedle je dřevina, s níž se setkáváme již dost vzácně.
Smrk se snadno suší, doporučuje se spodní proudění vzduchu a silnější proklady (24 mm).
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
