Překližka je deska, vyráběná křížovým vrstvením dýh, vzájemně slepených. Bývají vícevrstvé, vždy však s lichým počtem vrstev. Podle směru vláken se překližky dělí na podélné (vlákna vrchní dýhy - překližkovačky probíhají ve směru delší strany překližky) a na příčné (vlákna vrchní dýhy probíhají ve směru kratší strany překližky).
Překližka má ve srovnání s deskovým řezivem nebo spárovkami tyto přednosti:
Jakost truhlářských překližek se určuje podle vnějších dýh (překližkovaček) a značí se písmeny A, B, C a D. Například označení A/A znamená, že obě vnější plochy mají jakostní skupinu A. Mohou však být překližky s jakostí A/B, B/C, C/D - větší kvalitativní rozdíl než jeden stupeň je nepřípustný.
Truhlářská překližka neodolává vodě, dlouhodobým máčením ve studené vodě se jednotlivé vrstvy od sebe oddělí, horké vodě odolává jen 2 až 4 hodiny.
Překližka se používá v mnoha zpracovatelských odvětvích, hlavně v nábytkářství, ve stavebním truhlářství, při stavbě dopravních prostředků, slévárenských modelů, obalů atd. Na stavbu letadel, lodí a podobně se používá tzv. letecká překližka.
Dýhy jsou tenké listy nebo desky dřeva tl. 0,1 - 10 mm. Vyrábějí se krájením, loupáním a řezáním. Krájené dýhy mají lepší kresbu, a proto se používají pro olepování - dýhování konstrukčních desek.
Většina dýh (až 90 %) se však vyrábí loupáním. Je to vlastně obvodové krájení. Tento způsob je mnohem produktivnější, kresba dýhy však zůstává jednotvárná. Proto se loupané dýhy používají na výrobu velkoplošných tradičních konstrukčních desek, tj. překližek a laťovek. Neplatí to však o dřevinách , u nichž se vyskytují vlnitá vlákna, vlnité letokruhy, popř. tzv. spící pupeny. Loupáním kmenů s uvedenými vadami se dosahuje velmi zajímavé kresby dýhy.
Řezané dýhy jsou zpravidla tlusté 1 - 3 mm. Jsou použitelné jako okrasné vrchní dýhy a zvláště se hodí pro výrobu intarzií. Výroba řezaných dýh je však nehospodárná a proto jejich produkce stále klesá.
Dýhy jsou velmi choulostivé na mechanické poškození a za určitých podmínek i málo odolné proti škůdcům dřeva. Také barva dýh se na světle mění. Proto je nutné skladovat dýhy ve svazcích v místostech tmavých, dobře větraných, které nesmějí být ani příliš suché, ani vlhké. V suchých skladech dýhy přeschnou a lámou se, ve vlhkých, nevětraných plesnivějí a objevují se na nich skvrny.
Řezivem se rozumějí všechny pilařské polotovary, které se získávají podélným rozřezáním kmenů.
Řezivo se dělí na řezivo deskové (prkna, fošny, krajiny), na řezivo hraněné (hranolky, hranoly) a na řezivo drobné (lišty a latě).
U řeziva se rozlišuje tloušťka - menší rozměr příčného průřezu, šířka - větší rozměr příčného průřezu a délka - rozměr ve směru podélné osy.
Podle umístění široké plochy řeziva vůči dřeni rozlišujeme stranu pravou (tj. stranu blíže k dřeni) a stranu levou (obrácenou k obvodu kmene). Rozeznávání pravé a levé strany je důležité zvláště při spojování.
Veškeré neomítané a omítané řezivo, jehož šířka je větší než dvojnásobek tloušťky. Dělí se na prkna, tj. řezivo tlusté 13 - 35 mm, fošny s tloušťkou 40 - 100 mm, a krajiny, tj. řezivo okrajové, které má jednu plochu oblou nebo pilou jen nepatrně dotčenou.
Veškeré čtyřstranné řezané řezivo, jehož šířka je nejvýše dvojnásobkem tloušťky. Dělí se na hranolky, tj. řezivo s plochou průřezu 2500 - 10000 mm2, a hranoly s průřezovou plochou větší než 10000 mm2. Pokud mají hranoly a hranolky oblé boky, označují se jako řezivo polohraněné. Ty se pak dělí na polštáře mající tl. do 100 mm a na rámy tl. nad 100 mm.
Veškeré řezivo, jehož šířka se rovná dvojnásobku tloušťky nebo je menší a jehož plocha příčného průřezu je menší než 2500 mm2. Dělí se na lišty s plochou průřezu do 100 mm2 a na latě, které mohou mít průřezovou plochu až 1000 mm2.
Jakost deskového řeziva je pro jeho upotřebení mimořádně důležitá. Podle výskytu vad (hlavně suků) se řezivo třídí do skupin A, I, II, III, IV a V, přičemž jakost A je nejlepší a jakost V nejhorší. Přímo na prknech a hranolech se jakost označuje barevnou tečkou na čele (příčném řezu):
Druhy dřevin se označují zkratkou:
Deskové řezivo může mít rozdílné délky. Je-li jehličnaté řezivo kratší než 2000 mm, nazývá se kratina. Délky prken a fošen jsou pak rozvrženy do skupin:
| Délková skupina |
Délka řeziva jehličnatého (mm) |
Délka řeziva listnatého (mm) |
|---|---|---|
| 1 | 2000 - 5000 | 1000 - 5000 |
| 2 | 5250 - 9000 | - |
| 3 | 9100 a více | - |
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
