Snížení obsahu prostřednictvím odvodu vody. Sesychání se udává v procentech rozměrů dřeva, vztaženo k čerstvému stavu. Liší se podle druhu dřeva a směru řezu.
Těkavé, ve vodě nerozpustné, olejovité látky nebo směsi látek, často jsou vonné a mají palčivou chuť. Je velmi těkavé i při nízkých teplotách. Silice jsou vytvářeny rostlinami jako ochrana před býložravci, své využití našly při výrobě léčiv. Silice jsou většinou kapalné a bezbarvé, na vzduchu mohou tuhnout a tmavnout. Mívají menší hustotu než voda. Jsou rozpustné v tucích, etheru, alkoholu, chloroformu nebo v benzinu, nemísí se s vodou.
Běžné, ale nepřesné označení pro měřítko.
Pryskyřicí vyplněná dutina ve kmeni stromu u druhů stromů bohatých na pryskyřici (smrk, borovice, modřín). Pokud dojde při zpracování dřeva – při naříznutí pilou nebo hoblíkem – k otevření tohoto prostoru, může lepivá pryskyřice vytéci a vytvořit na povrchu kapky. Tyto lze odstranit buď mechanicky seškrabáním, nebo použitím rozpouštědla – omytím povrchu.
Spárovkové desky jsou lepené desky z jednotlivých cca 45 mm širokých přířezů. Tímto bočním lepením se dá docílit širších formátů a zlepšení vzhledové kvality jednotlivých desek. Běžně používané dřeviny jsou: smrk, borovice a dub.
Část dřeva, která se nakližuje uzavírací dýhou tak, aby to nebylo viditelné, jako např. u laťovky.
Záměrně vytvořená mezera mezi díly spojenými v pravém úhlu nebo v rovině. Slouží k optickému rozdělení stejných nebo rozdílných materiálů.
Vrtaný otvor se 2 rozdílnými vnitřními průměry. Do dřeva se nejdříve vyvrtá otvor většího průměru , který slouží jako slepá díra (se dnem) a potom se vrtá dále menším průměrem. Při použití běžného spirálového vrtáku s kónickou špicí se předvrtá nejdříve menší průměr a pak se vyvrtá větším vrtákem otvor.
Napřimování nerovné hrany hrubých obrobků a ploch hoblíkem, nebo napřimování vlnitých zubatých ostrých hran na listu pily pilníkem.
Trapézový, vyfrézovaný zářez na čelní stěně kusu dřeva, který díky svému trapézovému tvaru (např. u zásuvek) vydrží podstatně větší zatížení v tahu než běžná drážka.
Ke svlakové drážce přizpůsobená vyfrézovaná lišta.
Nanášení pokud možno rovnoměrné vrstvy lepidla nebo tmelu na povrch. Příslušným nářadím pro tuto práci je stěrka z ocelového plechu o hraně dlouhé 25 mm.
Střídavé naklánění jednotlivých zubů pily, aby se umožnilo volné řezání listu pily a zmenšilo boční tření. Rozváděním se šetří pila a spotřeba síly je menší.
Prkenná podlaha ze širokých, paralelně probíhajících prken.
Souhrnné označení pro primární výrobek dřevařského průmyslu, získaný strojním dělením, tj. rozřezáním kmenů na pilách na prkna, fošny, trámy a další dřevařský sortiment.
Prkna z jehličnatého dřeva, která se většinou používají na podlahy.
Podokenní deska na vnější straně okna.
Tenký dřevěný pásek, který je určen ke spojení mezi 2 prkny nebo lištami a je vlepen do drážky. Toto spojení se používá především pro obklady stěn, které se provádějí pomocí prken opatřených pérem a drážkou.
Jedná se o mikroskopické houby, které vytvářejí vláknité povlaky. Vyznačují se žlutými, zelenými, červenými a černými skvrnami a zatuchlým pachem. Plísně mohou vyvolat zdravotní problémy.
Čtvrtina po délce nařezaného dřeva kruhového průřezu, která se používá k zakrytí spár při uzavírání okrajů.
Spojení 2 obrobků do úhlu 90 stupňů (eventuálně také do jiného úhlu), přičemž jednotlivé obrobky jsou seříznuty na polovinu velikosti úhlu.
Pomocná konstrukce k řezání pokosu s vodicím zařízením pro pilu, s jejíž pomocí je vždy možno vytvořit bez problémů čistý pokos.
Pila používaná k zhotovování úhlových řezů v nejrůznějších stavebních materiálech. Její využití je mnohostranné, od přířezů prken, trámů, fošen až po dokončovací práce při pokládce podlah a výrobě obložení nebo třeba rámečků na obrázky. Jejím předchůdcem je dodnes používaný truhlářský pokosník.
Souhrnný název pro desky, lišty, profily, tabule, dýhy, které byly zpracovány průmyslově a byly částečně opracovány a připraveny pro další použití.
Uprostřed rozdělený kmen stromu nebo trámu.
Úzká, tenká profilovaná lišta, která se nalepí a přibije pod dveře na vnitřní ploše skříně a která má zabraňovat vnikání prachu do skříně.
Lišty, do kterých jsou vyfrézovány určité profily, např. žlábek, zaoblení. Profilované lišty lze nakoupit v odborných obchodech.
Jev, se kterým se můžeme setkat obzvláště při dýhování. Přebytečné lepidlo přitom proniká póry na povrchu. Dýha se může spojit s lisovacím přípravkem, pokud není mezi ně vložen papír nebo polyetylénová fólie jako dělící vrstva. Čerstvý průnik lepidla lze odstranit vykartáčováním horkou vodou. Lepší je však vyvarovat se této chyby použitím lepidla s vysokým obsahem sušiny a tím vytvořit tenký, ale rovnoměrný nános.
Tradiční způsob konstrukcí ze dřeva. U příhradové konstrukce má každý jednotlivý konstrukční prvek svou funkci, a proto má také své speciální označení: A – krokve, B – námětek, C – práh, D – rohová spojka (sloup), E – nadpražní paždík, F – stojka (sloup), G – parapetní příčník, J – vaznice, K – příhradový příčník, L – záhlaví trámu, M – stropní trámy, N – výztuha (vzpěra).
Když vypočítáváme spotřebu materiálu, pro jistotu počítáme s přídavkem na prořez, který však může být při uvážlivém využití materiálu redukován pod obvyklých 10%.
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
