Úvod · Charakteristiky dřevin · Dub letní a zimní
Quercus robur (dub letní)
Quercus petraea (dub zimní)
Má úzkou světle šedou běl, jádro šedohnědé, monotónně vybarvené. Letokruhy jsou dobře znatelné – mají cévy (póry) kruhovitě uspořádané. Cévy tvoří na podélných řezech dobře viditelné rýhy, dlouhé až několik desítek milimetrů. Velmi výrazné jsou zejména dřeňové paprsky na radiálním řezu, kde vytvářejí lesklé plošky zvané zrcadélka.
Přirozeně vysušený dub má hmotnost asi 600 kg/m3. Dřevo je tvrdé, velmi pevné, houževnaté, pružné, trvanlivé (má vysoký obsah tříslovin). Běl je však méně trvanlivá, měkká, je často napadána živočišnými i rostlinnými škůdci. Při moření přijímá zcela jinak roztoky než dřevo jádrové. Pro tyto nedobré vlastnosti se běl dubu odstraňuje a nepoužívá se.
Dub je vcelku populární strom pro svou mohutnost, stáří, kterého může často dosáhnout, a vlastnosti, se kterými je spojován. Často ho lze nalézt v alejích a mezi památnými stromy. Často bývá vysazován tam, kde je třeba zpevnit půdu, např. na hrázi rybníka.
Dub poskytuje velmi tvrdé a těžké dřevo, které je vysoce ceněné a má široké uplatnění ve stavebnictví. Nejžádanější je ve vodním stavitelství, neboť pobytem ve vodě se jeho kladně vlastnosti spíše zlepšují.
Dubové dřevo se dobře obrábí, a proto je žádaným materiálem zejména v řezbářství. Ručními nástroji se lépe opracovává dub zimní, který je měkčí a má jemnější texturu.
Dub patří mezi nejrozšířenější domácí listnáče.
Dub vyžaduje pomalé sušení, řezivo je nutné před uložením zbavit kůry, doporučuje se spodní přívod vzduchu k hráním těsněji a hustěji uloženým. Občas je potřeba odstranit zastřešení hrání za účelem vymytí tříslovin z řeziva pomocí deště, při kterém ale řezivo tmavne. Aby voda mohla dobře odtékat, musí být postaveny hráně se šikmým uložením a tvořit samostatnou skupinu.
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
