Úvod · Vady dřeva · Dřevokazné houby (hniloba)
Hniloba je závažnou vadou, jejímiž původci jsou houby. Houby napadají a poškozují velmi často už živý strom a tento proces pokračuje ve znehodnocování hotového výrobku. Hniloba se navíc projevuje až ve stadiu, kdy již nebývá možné dřevo zachránit. Proto dřevo před zpracováním dobře prohlédneme a je-li měkčí a křehké (zapařené), vůbec je nepoužijeme. Pokročilejší hniloba se prozradí změnou barvy a vůně, popř. obojím.
Nejlepší a nejjednodušší ochranou pro dřevo je vysušení. Hniloba dřevo nenapadne v případě, nepřekročí-li vlhkost dřeva 20%.
Rozklad dřeva je způsobován houbami celulózovorními nebo lignivorními.
Celulózovorní houby vytvářejí destrukční hnilobu dřeva. Zdrojem výživy této houby je celulózová složka dřeva. Dřevo postupně tmavne a kostkovitě se rozpadá. V praxi tento proces označujeme jako červenou nebo hnědou hnilobu. Nejčastěji ji způsobují houby rodu Serpula a Coniophora.
Lignivorní houby ničí všechny složky dřeva, tedy nejen celulózu, ale i lignin. Dřevo jejich vlivem zesvětlí, změkne, vytvoří se nápadné komůrky a nakonec se drobí. Zabarvení dřeva dalo lignivorním houbám název bílá hniloba dřeva.
Vyskytuje se v průběhu celého roku na opracovaném dřevě převážně jehličnanů, dřevotřísce, papíru ale i na textiliích zejména v nevětraných budovách, častěji na horách. Málokdy ji najdeme ve volné přírodě.
Ve vhodných podmínkách (tmavé vlhké prostory) ničí nejen dřevěné konstrukce, ale prorůstá i zdmi a betonem a devastuje celé budovy. Škodlivé účinky však nemá jen na materiály, ale také na zdravotní stav obyvatel domů. Plodnice vytvářejí velké množství výtrusů, které znečišťují ovzduší v celém objektu. Rozkládající se staré plodnice produkují látky, které mohou způsobovat bolesti hlavy a různé nevolnosti, někdy i vážnější onemocnění.
Pro svůj rozvoj tato houba vyžaduje vysokou vlhkost dřeva, proto se s ní v domovních objektech nejčastěji setkáváme ve vlhkých prostorách (ve sklepích, kolnách, na půdách v místech, kde zatéká apod.).
Optimální vlhkost dřeva pro růst a rozkladnou činnost koniofory se pohybuje v rozmezí 50 – 60 %, optimální teplota okolo 23°C. Oproti tepelným změnám je odolnější než dřevomorka (maximální teplota okolo 35°C).
Koniofora sklepní rovněž způsobuje hnědou hnilobu dřeva, příznaky jsou však poněkud odlišné od dřevomorky. Napadené dřevo bývá většinou mokré, zpočátku je zbarveno žlutohnědě, později tmavohnědě. V pokročilé fázi napadení dochází ke kostkovitému rozkladu, kostky jsou však narozdíl od dřevomorky drobné. V konečném stadiu hniloby je dřevo možné rozmělnit na prach.
Napadá převážně jehličnany, především smrky a borovice. U nás se vyskytuje velice hojně a nezřídka porůstá ploty, lesní můstky a jiné stavby ze dřeva. Houba je původcem přirozené hniloby dřeva, která však často zasahuje i lidská obydlí. Trámovka plotní v našich podmínkách snáší i silné zimní mrazy a je schopna přečkat i déle trvající sucho.
Trámovka plotní je kromě odolnosti k extrémním klimatickým podmínkám nebezpečná především tím, že se jedná o typickou substrátovou houbu, tzn., že hniloba se počíná vyvíjet ve vnitřních částech dřeva. Zatímco vnitřní části dřeva jsou často zcela destruovány, tenká povrchová vrstva zůstává dlouhou dobu neporušena.
Pornatka Vaillantova způsobuje hnědou hnilobu dřeva, v pokročilém stadiu rozkladu se dřevo kostkovitě rozkládá a nakonec ho lze rozmělnit až na prach.
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
