Úvod · Spojování dřeva
Polyvinylacetátová disperze (PVAc) patří mezi nejmodernější dřevařská lepidla, která se používají hlavně pro montážní účely (tam, kde nelze zajistit těsnost styčných ploch tlakem). Mezi tyto lepidla patří například Dispercoll, Herkules, Duvilax.
Před použitím se nijak neupravuje. Je to lepidlo jednosložkové, smetanově bílé barvy a konzistence. Po nanesení na plochu potřebuje asi 20 s na vsáknutí do dřeva. Pokud se však tato otevřená doba příliš prodlužuje, snižuje se lepivost. Dostatečně pevný spoj vyžaduje zalisování po dobu 2 h, pokud však nebude ve spoji napětí nebo není nutné s lepeným výrobkem pohybovat, stačí lisovat 15 minut.
Disperzní lepidla PVAc téměř vytlačila v průmyslové výrobě donedávna nejvýznamnější dřevařská lepidla glutinová. Proti nim mají výhodu především v tom, že se dají použít za studena, vyžadují kratší lisovací dobu a lepený spoj je odolnější vůči vodě.
Dodává se jako šedobílý 60% vodní roztok. Lepidlo je po vytuhnutí nerozpustné a netavitelné. K vytvrzení lepidla je nutné přidávat chlorid amonný jako tužidlo. Tužidlo se nejprve rozpustí ve vodě na 20% roztok (20 % hmot. dílů tužidla a 80 % vody). Lepidlo se smísí s roztokem tužidla v poměru 10 : 1 ve prospěch lepidla.
Vytvrzené lepidlo je značně křehké, proto se do lepicí směsi přidávají zvláčňovací látky, hlavně mouka. Životnost lepicí směsi po přidání tužidla je omezena asi na jednu hodinu.
Močovinoformaldehydová lepidla se uplatňují především v průmyslu. Lepí se jimi překližky, laťovky, třískové a pazdeřové desky. Tato lepidla se také používají při dýhování. Pro uvedené účely mají močovinoformaldehydová lepidla celou řadu příznivých vlastností. Jsou to vhodná barva, zdravotní nezávadnost, poměrně nízká cena, dobrá lepivost a především v širokém rozsahu regulovatelná lisovací doba. Například stejná lepicí směs tuhne při pokojové teplotě 4 – 5 hodin, ale při 100 °C za 3 – 4 minuty a při 130 °C za necelou minutu. Dobu tvrdnutí lze také zkracovat přídavkem kyselin, práce však je ztížená tím, že taková lepicí směs má velmi krátkou životnost. Vždy je přitom nutné tento rychlý způsob lepení za studena předem vyzkoušet.
Pro lepení spojů, spárovek a všude tam, kde styčné plochy nelze zatížit tlakem, je dobré přidávat do močovinoformaldehydových lepidel lepidla na bázi PVAc (polyvinylacetátů). Poměr míchání 2 : 1 ve prospěch močovinového lepidla. Tato směs není zvláště v řemeslné výrobě příliš známá, má však řadu předností.
Starým a osvědčeným lepicím prostředkem je lepidlo kaseinové. Našlo oblibu zvláště u těch zpracovatelů, kteří nemají důvěru k materiálům kupovaným a rádi si potřebné prostředky připravují sami.
Kaseinové lepidlo je v podstatě odtučněný, vysušený a na prášek rozemletý tvaroh, který se mísí s páleným práškovým vápnem a potaší nebo hydroxidem sodným. Hmotnostní poměry jednotlivých složek jsou: 75 % kaseinu, 20 % vápna a 5 % potaše nebo hydroxidu sodného. Dobře promíchaná směs se rozpouští ve vlažné vodě v poměru 1 objemový díl prášku a 2 díly vody. Roztok má barvu i konzistenci smetany.
Lepidlo má velmi dobrou lepivost, pružnost, nanášet a lepit s ním lze i za nízkých teplot (až do + 5 °C). Lisovací doba je delší (nejméně 5 h). Spoj odolává vodě a zvýšené teplotě, méně mikroorganismům.
Kaseinové lepidlo se nehodí pro dýhování, přítomné alkalické látky pronikají přes dýhu a způsobují neodstranitelné žluté a hnědé zabarvení, nevýhodou je rychlé otupování nástrojů.
Ukázkový web vytvořil:
Exaltor -
grafika,
webdesign,
reklama
Sponzorujeme:
Freediving a potápění
Login
